Klíčové otázky k debatě

Jak zacházet s minulostí

Změnit politický systém může trvat několik měsíců. Změnit způsoby, jakými lidé přemýšlejí, čemu věří a jak se vztahují k ostatním, může trvat celé generace.

Každý z nás navíc vyrůstal v trochu jiném světě. Někteří zažili normalizaci, jiní transformaci devadesátých let a další už znají obojí jen z vyprávění. Přesto nás tyto zkušenosti — vlastní i převzaté — mohou ovlivňovat dodnes.

Tyto otázky nejsou test. Zkuste si při nich všimnout, jaké zkušenosti si neseme z minulosti, které z nich jsme zažili sami a které jsme převzali od lidí před námi.

Otázky

Další otázku zobrazíte šipkami

Previous Next

1. otázka

Do jakého světa ses narodil/a?

Co bylo v době tvého dětství považováno za samozřejmé?

Zkus si vzpomenout na věci, které jsi tehdy vůbec nezpochybňoval/a — a které dnes vidíš úplně jinak.

2. otázka

Jak se ve tvé rodině mluvilo o politice a veřejných věcech?

Mluvilo se o nich otevřeně?

Nebo existovaly věci, které bylo lepší říkat jen doma, případně vůbec?

Pokud jsi vyrůstal/a po roce 1989, zeptej se někoho ze starší generace, jak to fungovalo u nich.

3. otázka

Pamatuješ si, kdy ses poprvé dozvěděl/a, že doma a venku mohou platit jiná pravidla?

Nemusí jít nutně o politiku.

Co se tím člověk podle tebe učí?

Opatrnosti? Přizpůsobivosti? Schopnosti číst mezi řádky? Nedůvěře? Nebo něčemu jinému?

4. otázka

Myslíš, že lidé, kteří vyrůstali za normalizace, zažili stejný svět?

Zeptej se dvou lidí z podobné generace, jak se u nich doma mluvilo o politice a veřejných věcech.

Zjistíte stejnou zkušenost?

Pokud ne, v čem se jejich dětství lišilo?

5. otázka

Co sis ze způsobu, jakým žili tvoji rodiče nebo prarodiče, převzal/a, aniž by ti to někdo výslovně vysvětlil?

Například vztah:

ke státu,
autoritám,
práci,
penězům,
veřejnému prostoru,
riziku,
jistotě,
úspěchu nebo neúspěchu.

Odkud víš, že je tenhle způsob pohledu skutečně tvůj?

6. otázka

Jak podle tebe lidé reagují, když se během krátké doby změní pravidla, podle kterých celý život fungovali?

Zkus si představit člověka, který se většinu života učil přizpůsobovat systému — a najednou se po něm chce iniciativa, soutěživost a osobní odpovědnost.

Je možné začít žít podle nových pravidel, aniž by si člověk nesl návyky z těch předchozích?

7. otázka

Jakou zkušenost si podle tebe odnesli lidé z devadesátých let?

Byla to především zkušenost svobody a nových možností?

Nebo také nejistoty, rychlé změny a ztráty dosavadních jistot?

Zeptej se lidí, kteří toto období prožili v různém věku.

8. otázka

Co znamená „každý se má postarat sám o sebe“?

Považuješ to za:

odpovědnost,
svobodu,
nutnost,
nebo problém?

A myslíš, že bys na stejnou otázku odpověděl/a stejně, kdybys dospíval/a v devadesátých letech?

9. otázka

Jak podle tebe ovlivňuje člověka dlouhodobá nejistota?

A je rozdíl mezi nejistotou, ve které člověk žil za minulého režimu, a nejistotou, kterou zažívali lidé během transformace?

Může mít strach ze ztráty jistot podobné důsledky, i když vzniká v úplně jiných systémech?

10. otázka

Máme dnes tendenci vysvětlovat problémy tím, kdo za ně může, místo abychom se ptali, co je vytvořilo?

Zkus si vybrat jeden současný problém české společnosti.

Jak by se změnil tvůj pohled, kdybys místo hledání viníka začal/a zkoumat zkušenosti a prostředí, které lidi formovaly?

11. otázka

Které postoje dnešních Čechů podle tebe vznikly hlavně za komunismu — a které naopak během devadesátých let?

A jsme si tím vůbec jistí?

Nemůže být některý jev výsledkem obou zkušeností zároveň?

12. otázka

Co z minulosti si podle tebe neseme dodnes, aniž si to uvědomujeme?

A je něco, co bys chtěl/a pochopit o své vlastní rodině nebo generaci lépe, než si na to uděláš definitivní názor?

NA ZÁVĚR

Zeptej se člověka z jiné generace:

Která zkušenost podle tebe nejvíc formovala dnešní Česko?

Jeho odpověď porovnej se svou.

Vybrali jste stejné období? A pokud ne, není možné, že každý z vás považuje za nejdůležitější právě svět, který nejvíc formoval jeho samotného?

Jak vzniká pravda a komu věříme Vztah k autoritě a institucím