Proměna zkušenosti
Boomers. Generace X. Mileniálové. Generace Z.
Jsme zvyklí přemýšlet o lidech podle generací. Každá z nich vyrůstala v jiném světě a zažila jiné věci.
Jenže naše zkušenost nezačíná dnem, kdy se narodíme.
Vyrůstáme mezi lidmi, kteří už mají za sebou vlastní příběh. Jejich zkušenosti, obavy a způsoby, jak se přizpůsobili světu, se mohou nenápadně přenášet dál — ve výchově, zvycích, pravidlech i obyčejných větách.
Svět, ve kterém tato pravidla vznikla, už přitom může být dávno pryč.
Na této stránce proto sledujeme jednu rodinu a čtyři generace. Ne proto, abychom popsali, jací jsou lidé narození v konkrétních letech, ale abychom se podívali, jak se zkušenost proměňuje, předává dál a získává nový význam v úplně jiném světě.
Každá generace tedy nezačíná od nuly. Jde o rozpoznat, co nám stále slouží, co chceme proměnit — a co už nechceme předávat dál.
Teprve když pochopíme, proč v nás určitý mechanismus vznikl, můžeme se rozhodnout, jestli ho chceme nést dál.
Když jistota znamenala mít dost
Narodila se do světa, který právě vyšel z války. Sama si ji nepamatuje, ale vyrůstala mezi lidmi, kteří ji zažili.
Její rodiče věděli, co znamená nedostatek. Že věci nemusí být samozřejmé. Že jídlo se nevyhazuje. Že je dobré něco schovat na později. Že člověk nikdy neví, co přijde.
Tyto zkušenosti se nemusí předávat jako velké příběhy. Často se promění v obyčejná pravidla: Sněz to. Neplýtvej. Schovej si to. To se ještě může hodit.
Pro generaci, která vyrůstala po válce, nemuselo „mít dost“ znamenat luxus. Mohlo znamenat prostě nemuset se bát, že nebude.
A právě odsud se některé vzorce začínají přenášet dál.
Co si nese dál?
Nedostatek → opatrnost → potřeba mít jistotu.
Když jistota znamenala, že se věci nemění
Narodili se do světa, který už vypadal stabilněji než svět jejich rodičů. Život měl poměrně jasný řád a mnoho věcí bylo předem daných.
Práce, bydlení, ceny i představa o tom, jak by měl člověk žít, byly ve větší míře součástí předem organizovaného systému. To neznamená, že lidé měli všechno, co potřebovali, ani že mohli svobodně rozhodovat o svém životě. Znamenalo to ale, že svět byl v mnoha ohledech předvídatelnější.
Zároveň si od svých rodičů nesli zkušenost, že jistota není samozřejmá. Že je dobré mít zásobu. Využít příležitost, když se něco objeví. Vzít věc, kterou zrovna mají, protože příště být nemusí.
Pak se během několika let změnil celý systém, který se zdál pevně daný.
Co se proměňuje?
Jistota už není jen mít dost. Znamená také vědět, co bude dál.
Když se z jistoty stala možnost volby
Narodili se do jednoho světa, ale dospívali už v jiném.
Jejich dětství začalo ještě před velkou společenskou změnou. Pak přišla devadesátá léta: nové možnosti, nové značky, nové technologie, nové způsoby života.
Najednou bylo možné vybírat si z věcí, které dříve jednoduše nebyly dostupné. Cestovat. Podnikat. Změnit práci. Rozhodovat víc o tom, jak bude člověk žít.
S větší svobodou ale přišla i větší míra nejistoty a odpovědnosti. Jistota už nebyla tolik součástí předem daného systému. Člověk si ji musel ve větší míře vytvářet sám.
Práce. Bydlení. Úspory. Vlastní zajištění.
A zároveň v něm často dál žila pravidla, která si nesl z domova.
Co se proměňuje?
Více možností → více svobody → větší odpovědnost za vlastní jistotu.
Když se svět nepřestává měnit
Narodili se do světa, ve kterém už jsou mnohé věci samozřejmé.
Internet. Cestování. Obrovské množství informací. Možnost být téměř neustále ve spojení. Výběr, který by pro předchozí generace byl ještě před několika desetiletími nepředstavitelný.
Pro jejich rodiče byla velká společenská změna výraznou životní zkušeností. Pro ně je změna běžný stav.
Technologie se mění. Práce se mění. Způsoby komunikace se mění. To, co platilo před několika lety, nemusí platit dnes.
Zároveň ale nevyrůstají bez minulosti. I oni přebírají něco od generací před sebou — jen to může mít nový význam.
Neplýtvej. může znamenat ekologickou odpovědnost.
Měj něco do rezervy. může znamenat finanční bezpečí.
Nikdy nevíš. může být zkušenost s nejistým světem.
Co se proměňuje?
Jistota už nemusí znamenat, že svět zůstane stejný. Může znamenat umět se ve změně neztratit.
Ne každá společnost si předává zkušenost stejným způsobem
Rodiny si samozřejmě předávají zkušenosti všude. Česká zkušenost 20. století je ale specifická tím, že se během několika generací opakovaně neměnil jen svět, ve kterém lidé žili.
Měnil se i rámec, ve kterém mohli společně rozhodovat o tom, jak bude jejich společnost vypadat.
V mnoha západoevropských zemích se společnost po válce také proměňovala a lidé vedli ostré spory o to, jak má vypadat. Tyto spory ale mohly dlouhodobě probíhat v rámci demokratického systému. Jedna generace mohla na konflikty a změny té předchozí navazovat, zpochybňovat je a dál je proměňovat.
U nás byla tato kontinuita přerušena.
A právě proto možná stojí za to podívat se i na to, jaké zkušenosti si dnes přinášíme do sporů, které spolu vedeme.