Jak formujeme děti
Každá debata o dětech v sobě skrývá ještě jinou otázku: jakého člověka chceme vychovat?
Má být především samostatný, disciplinovaný, odolný, empatický, úspěšný, poslušný, kritický? A co když se některé z těchto vlastností dostávají do konfliktu?
Tyto otázky nejsou test správné výchovy. Zkuste si při nich všimnout, odkud vaše představy o dětech a výchově pocházejí — a jestli stejné věci považují za samozřejmé i lidé z jiné generace.
Otázky
1. otázka
Jaké dítě bychom vlastně chtěli vychovat?
Vyber tři vlastnosti, které považuješ za nejdůležitější:
- samostatnost,
- poslušnost,
- odolnost,
- empatie,
- schopnost spolupracovat,
- kritické myšlení,
- disciplína,
- sebevědomí,
- odpovědnost,
- schopnost prosadit se.
Proč právě tyto? A co bys byl/a ochoten/ochotna obětovat, pokud by se některé z nich dostaly do konfliktu?
2. otázka
Jak se liší tvoje představa správné výchovy od výchovy, kterou jsi sám/sama zažil/a?
Co ti tvoji rodiče říkali, že je důležité?
A co dnes považuješ za důležité ty?
Které věci sis převzal/a — a které naopak vědomě děláš jinak?
3. otázka
Má dítě poslouchat dospělého, protože je dospělý?
Nebo musí dospělý svou autoritu nějak získat?
Jaký je rozdíl mezi:
- autoritou založenou na zkušenosti a znalostech,
- autoritou založenou na důvěře,
- autoritou založenou na funkci,
- a autoritou založenou pouze na moci?
Co bychom měli děti učit: poslouchat autority, nebo rozpoznávat, kterým autoritám má smysl důvěřovat?
4. otázka
Kde leží hranice mezi respektem k dítěti a tím, že dítě prostě nemůže rozhodovat o všem?
Má dítě právo:
- nesouhlasit?
- ptát se proč?
- odmítnout příkaz?
- rozhodovat o svém volném čase?
- rozhodovat o tom, co bude jíst?
- rozhodovat o tom, kolik času tráví online?
Jak se podle tebe mění míra svobody s věkem — a kdo rozhoduje, kdy je dítě připravené převzít více odpovědnosti?
5. otázka
Je úkolem dospělých dítě chránit, nebo ho připravovat na realitu?
Co když se tyto dvě věci dostanou do konfliktu?
Například:
- chránit dítě před neúspěchem × nechat ho zažít důsledky,
- chránit ho před konfliktem × naučit ho konflikt řešit,
- chránit ho před rizikem × nechat ho učit se rozhodovat.
Kolik nepohodlí, frustrace nebo rizika dítě potřebuje, aby se naučilo fungovat samostatně?
6. otázka
Co je podle tebe rozdíl mezi hranicí a trestem?
Musí mít každé pravidlo také trest?
A může dítě pochopit důvod pravidla, aniž by se ho naučilo pouze bát?
Jak poznáš, že dítě respektuje pravidlo proto, že mu rozumí — a kdy ho pouze poslouchá ze strachu?
7. otázka
Jsou fyzické tresty někdy legitimní?
Představ si situaci, kdy dospělý udeří jiného dospělého, protože neposlechl.
Považoval/a bys to za přijatelný způsob řešení?
Pokud ne, co přesně se podle tebe mění ve vztahu mezi dospělým a dítětem?
A naopak:
Existuje podle tebe rozdíl mezi násilím a fyzickým trestem? Pokud ano, kde přesně vede hranice?
8. otázka
Má se škola přizpůsobovat dětem, nebo děti škole?
Tato otázka stojí například za debatou o inkluzi.
Pokud se dítě do systému nevejde, co je správná reakce?
- změnit dítě?
- změnit systém?
- vytvořit jinou cestu?
- nebo hledat kompromis?
Existuje hranice, kdy přizpůsobování systému jednomu dítěti začne být nespravedlivé vůči ostatním?
9. otázka
Je chyba selhání, nebo součást učení?
Jak jsi vnímal/a chyby jako dítě?
Byly něčím, za co člověk dostal špatnou známku, vynadáno nebo trest?
Nebo příležitostí zjistit, co nefunguje?
Jak podle tebe způsob, kterým reagujeme na chyby dětí, ovlivňuje jejich schopnost později přiznat vlastní omyl?
10. otázka
Co dnes označujeme za problém, co bychom dříve označili za neposlušnost?
Dnes lépe rozumíme:
- vývoji dětského mozku,
- vlivu stresu,
- spánku,
- psychickému zdraví,
- individuálním rozdílům mezi dětmi.
Znamená lepší porozumění automaticky, že bychom měli snížit své nároky?
Nebo nám nové poznatky mohou pomoci nastavit nároky lépe?
11. otázka
Mají se děti učit odolat digitálnímu světu, nebo je před ním máme chránit?
Je lepší:
- telefon zakázat,
- používání omezit,
- dítě postupně učit zacházet s technologiemi,
- nebo kombinovat všechny tyto přístupy podle věku?
Jak se člověk naučí samostatně rozhodovat, pokud za něj někdo rozhoduje příliš dlouho?
A naopak:
Může dítě získat skutečnou svobodu, pokud ještě nedokáže rozpoznat rizika?
12. otázka
Co děti skutečně učíme svým chováním?
Říkáme dětem, aby:
- respektovaly druhé,
- uměly diskutovat,
- přiznaly chybu,
- spolupracovaly,
- přemýšlely samostatně.
Děláme totéž sami?
Jak se dospělí kolem tebe chovají, když:
- někdo nesouhlasí?
- někdo udělá chybu?
- někdo má méně moci?
- někdo neuposlechne autoritu?
Které hodnoty děti skutečně vidí — ne které jim říkáme?
13. otázka
Jakou společnost vlastně vytváříme tím, jak děti vychováváme?
Pokud děti učíme především:
- poslušnosti — jakou společnost tím podporujeme?
- soutěživosti?
- samostatnosti?
- spolupráci?
- kritickému myšlení?
- odolnosti?
Žádná z těchto vlastností sama o sobě nemusí být špatná.
Ale co se stane, když některou z nich společnost začne považovat za důležitější než všechny ostatní?
14. otázka
Jsou dnešní rodiče příliš ochranářští — nebo jen víme víc než generace před námi?
Často slýcháme, že dnešní děti jsou:
- méně odolné,
- příliš chráněné,
- přetížené,
- méně samostatné.
Ale zároveň dnes víme mnohem více o dětském vývoji a psychice.
Jak poznáme rozdíl mezi zbytečným ochraňováním dítěte a legitimní snahou neopakovat věci, které dětem dříve skutečně škodily?
15. otázka
Co z tvého dětství bys chtěl/a předat dál — a co by mělo skončit s tvou generací?
Zkus si vzpomenout na jednu věc, za kterou jsi dnes vděčný/á, že tě ji dospělí naučili.
A na jednu věc, kterou bys už žádnému dítěti nepřál/a.
Proč považuješ jednu za hodnotu a druhou za něco, co už nechceš opakovat?
NA ZÁVĚR
Jakého člověka chceme vychovat — a jsme sami ochotni žít ve společnosti, kterou by takoví lidé vytvořili?
Chceme děti, které:
- poslouchají autority, nebo je umějí zpochybňovat?
- jsou odolné, nebo si umějí říct o pomoc?
- prosadí se, nebo dokážou spolupracovat?
- myslí samostatně, nebo respektují společná pravidla?
Možná nejde o to vybrat jednu správnou vlastnost.
Možná je skutečná otázka, jak naučit dítě držet pohromadě věci, které se někdy zdají být v rozporu: svobodu a odpovědnost, samostatnost a vztah k druhým, kritické myšlení a schopnost naslouchat.
A možná ještě důležitější:
Jak moc jsme sami takovými lidmi, jaké chceme vychovat?